Yes, mom. This is historically big occasion. I’ve put my first post into my own zupa-kool blog. Mommy, I really needed this, I’ve joined the *great* community of bloggers and fed my hungry ego ... Yep, you know, I did it again!
:-))
Mnoho svobodného chování a rozhodování nám nezbývá. Nebo snad ano?
Fenomén posledních několika málo let (pro mne je i slovo "fenomén" fenoménem:-) Ani pořádně nevím, k čemu je to dobrý, ale někde jsem se dočetl, že kdo nebloguje, dělá velkou chybu. Snad to, že na konci roku 2005 začnu, mě posune o5 in. Chápu to správně jako "veřejný" deníček? Čili nejsou namístě zápisky typu: "můj deníčku, dnes se na mne skrze esemesku pousmála ..." škoda.
Pod rukama protéká nám čas.. a tím, že jsme homo sapiens, v této době, na tomto místě, s genetickým dědictvím po svých předcích, s hormonální výbavou podle pohlaví a feromonální situace, tím je hodně dáno. Moc svobodného chování a rozhodování nám nezbývá. Nebo snad ano?
A tak se netrapme, pro to, co nemáme a radujme se z toho, co máme! Problém náleží tomu, kdo si ho připouští.. snadno se to řekne, jednou ráno se člověk probudí po klidné noci, zdráv a do krásného počasí.. s depresí nerozhodnosti a s tlakem kolem žaludku.. strach zabíjí rozum a láska.. na tomorafu se prý zamilovanost projevuje jako posedlost kombinovaná s demencí. Jsem asi rád posedlej. A jsem spokojenej dement.
Někdo hledá důvody a někdo způsoby.. hm, nějak moc kecám. Pokud to tedy někdo přečetl až sem, zasloužil by si pozvání na svařák (zasloužila:-) Pokud nebudu někde v Tramtárii u rovníku, možná i odepíšu.
.:.
Přes moře slov, co kdekdo nažvaní
Robinson volá neznámého Pátka
Bože vzít aspoň do dlaní
kuřátko, které pípá ze sluchátka
Jiří Žáček
Nenudím se, neflákám se, pracuju - programuju, fotím;-)
Nová uživatelsky přívětivá galerie na tethys.cz: http://tethys.cz/galerie.php?gal=galapagy&big=no&nadpis=Galapágy
(PHP + MySQL + AJAX + JavaScript + CSS....)
Internetový projekt evidence úkolů: http://ukoly.info
Některé internetové prezentace:
http://aklukes.cz (specializovaná databáze evidence pohledávek vycházející z jádra evidence úkolů - http://ukoly.info)
http://www.pizza-veranda.cz (databáze jídel a automaticky generované denní menu na několik let dopředu;)
http://detiraje.cz (databáze účinkujících, soutěž, blog, galerie...)
http://jc-plan.cz/ (modifikace redakčního systému)
http://www.evropskespolecnosti.cz/?lng=cz&sel=evropskaspolecnost
a další...
Jaká hrubost, když mluvíme o šťastném mládí! Myslíme při tom patrně na své tehdejší zdravé zuby a zdravé žaludky; co na tom, že nás pro kde co bolela dušička! Mít před sebou tolik života jako tehdy: hned bychom měnili, ať jsme co jsme. Já vím, byla to vlastně má nejméně šťastná doba, má doba stesku a opuštěnosti; ale já vím, i já bych měnil, oběma rukama bych sáhl po tomto stísněném mláví,- co na tom, že by mě zas tak bezmezně, tak zoufale bolela dušička!
Karel Čapek
Prohánějí se mi hlavou nespočetné plejády témat.. Od výprodeje komických fotbalových čepic a obrázků našich novodobých "hrdinů" v dresech.. přes rozdíly hormonálních pochodů v různých věkových obdobích.. až po ne/bezpečnost radaru nebo transformace nemocnic na akciovky. Ničemu z toho moc nerozumím, už vůbec nevidím "dovnitř".. a tak zkusím nakousnout slespoň jednu úvahu - "ekonomicky-medicínskou". Že prý se to nesmí slučovat! Že když jde o zdraví, nejde o peníze!?
Ú V A H A
Pan doktor si pozve instalatéra, protože mu neodtéká dřez nebo kape kohoutek.. Cestovné 300, práce 450, materiál 150.. suma sumárum i s dépéháčkem tisícovka i víc. Za něco, co doktor často ani nemůže ovlivnit.. a prostě musí zaplatit.... a zaplatí.
A instalatér jde druhý den k doktorovi. Brblá, že platí 30.. má tělo zhuntovaný, přece si bůček, cigárka a pifko s kamarádama neodepře.. Tady mě píchá.. Vyšetříme. Ani netuší, že za dopoledne na interně "utratil" i několik tisíc, za všechna ta vyšetření.. Tuší, za jakejch to jde peněz? "Váží" si toho? Je motivován k tomu aby se o sebe staral? Myslím, že ne. Ale myšlenka, že má právo to mít ZADARMO se mu líbí. MOC.
A pak tu máme intalatérou ženu, paní ve střením věku.. invalidní důchodkyni. Její matka měla šelest na sdrci a nízkej tlak, ona ho má po ní. A otec měl tězkou cukrovku a "něco metabolismem".. I to "zdědila". Rodiče se udržovli léky, které měli ZDARMA.. Předchozí generace zdravých vydělávala na to, aby nemocní žili plnohodnotný život, včetně zplození nové generace nemocných.. nemocnějších. Ona za to nemůže, že je nemocná! A chce také vést plnohodnotný život... proč musí skoro tisícovku doplácet!? Její léky, vyšetření, léčba.. to vše stojí třeba 3000 měsíčně. To jí nikdo neřekl?
Byl by to krásnej námět na "dopis pro Rátha":-) jemu jich ale choděj tisíce! Opravdových příběhů...
Peníze docházej. To je fakt. Jako to časovaná bomba. Zdraví lidé už nestačí platit na nemocné. Systém humanity, solidarity.. a altruismu, začíná kulhat..
Mám platit za chirurgický zákrok 2000? Mám platit za slepé střevo 20 nebo 60 tisíc? Mám platit za sérii operací srdce včetně léčení za několik miliónů? Kde je hranice?
Kdysi mne zaujal zjednodušený "procentuální" model společnosti.
Daň je poplatek, který platí střední vrstva, aby chudí nezabili bohaté ;-)
Představte si STÁT (někde níže už o něm byla zmínka) jako "samostatně hospodařící" vesnici, která má STO obyvatel. Ve chvíli, kdy tam je 20 důchodců, 20 školáků, studentů, 10 nemluvňat, 10 nemocnejch.. 20 neschopnejch, nezaměstantelnejch.. tak se dá "snadno" spočítat, "co si kdo může dovolit." Pracuje tam totiž "jen" 30 lidí. Ve vesnici máme i veřejné osvětlení, silnice, školu, nemocnici.. na to vše "se" musí vydělat. I na důchody.. i na léčení...... Kde se ty peníze berou? V Praze? Zapomeňte na Česko. Vše se děje v tý jediný stohlavý vesnici! To že má něco přes deset miliónů lidí, nic na věci nemění. Jen nám z reálně vydělávajících ještě ubude pár lidí - 1 policajt, 1 voják, 2 úředníci... a taky DOKTOR. Na toho jsem málem zapomněl... Aby se ti, co nevydělávají, měli stejně jako vydělávající, vychází mi daň více než 70% hm...
A zase nevím jak dál. Třeba mi někdo poradí varianty dokončení této úvahy. A nejen této.
Zpráva z tisku: Nejhorší věk je prý 44 let
Nejhorší věk je prý 44 let. Tento trend prý neovlivňují ani peníze, ani společenské postavení, to zda jste vdaní, ženatí či svobodní, ani kolik máte dětí.
Výzkum prováděný na různých místech na zeměkouli prokázal, že jak pro muže, tak pro ženy, je nejhorší věk 44 let. Zdraví sedmdesátníci jsou podobně spokojení jako lidé kolem dvacítky. Pocity nespokojenosti a deprese však vrcholí těsně před polovinou let čtyřicátých. Vědci k výzkumu užili údaje o skoro jednom milionu lidí ze dvaasedmdesáti zemí světa.Tento trend prý neovlivňují ani peníze, ani společenské postavení, to zda jste vdaní, ženatí či svobodní, ani kolik máte dětí. Postihuje to buddhistické mnichy stejně jako jeptišky karmelitánky.
Profesor Andrew Oswald z Warwick University říká, "Většina lidí se z tohoto propadu vynoří po padesátce. Je možné, že je to tím, že se lidé naučí vyrovnat se se stárnutím. Je povzbudivé, že když se dožijete sedmdesáti a jste ve slušné tělesné kondici, pak máte šanci, že budete stejně šťastný, jako když vám bylo dvacet. Je možné, doufám, že když si lidé uvědomí, že krize středního věku je naprosto normální, pomůže jim to touto fází projít."
A za nás - čtyřicátníky: Děkuji za radu:)
No a ještě to bude mít pokračování, až se k tomu "dokopu".
..shodou okolností mám Malého prince u postele a právě před nedávnem jsem dojatě pročetl až k hadímu jedu a tato pasáž (Kótou mi dnes -26.12.2007- poslaná) je jedna z těch fň a ES!
Kdybych já měl padesát tři minut nazbyt, pomyslel si malý princ, došel bych si docela pomaloučku k prameni...
"Dobrý den," pozdravil malý princ. "Dobrý den," řekl obchodník. Byl to obchodník se znamenitými pilulkami proti žízni. Člověk polkne jednu týdně a nemusí už pít.
"Proč to prodáváš?" zeptal se malý princ.
"Je to velká úspora času," odpověděl obchodník. "Znalci to spočítali. Ušetří to padesát tři minuty za týden."
"A co se udělá s těmi padesáti třemi minutami?"
"Co kdo chce..."
Kdybych já měl padesát tři minut nazbyt, pomyslel si malý princ, došel bych si docela pomaloučku k prameni...
Antoine de Saint - Exupéry - Malý princ
Při tvorbě blogu, jsem asi nějak nabyl dojmu, že zvládnu hravě PRAVIDELNÝ měsíční zápis - shrnutí, výběr toho "nej".. Zdá se, že nezvládnu:-) už mám třetí měsíc skluz, takže další měsíc bude načase přehodnotit svou pečlivost a vůli a.. a vůbec:-) I když možná.. někdy.. časem.. zpětně.. MOŽNÁ.